Podle situace můžete psa ostříhat. K tomu vám výrobci nabízejí široký sortiment speciálních ručních, sponových i elektrických nůžek. Mezi spolehlivé značky sponových nůžek patří „AESCULAP“ a „HAUPTNER“ a u elelktrických nůžek „OESTER“ a „MOSER“. Při stříhání postupujete proti srsti. V zásadě se nestříhá vous a obočí, chlupy na dolní části předních nohou od tlapek k loktům, chlupy na dolní části zadních nohou od tlapky k horní hranici paty a dále se ponechávají chlupy na přední hraně zadní končetiny, resp. od tlapky až po výšku slabiny, kdy zadní hranici tvoří pomylsná šikmá spojnice od paty k průsečíku tvořící slabina a přední hrana zadní končetiny. Nyní přistoupíte k doúpravě nestříhaných partií. Vous ohraničují vnější koutky očí, spojnice asi 1 cm za koutky tlamy a vlastní plocha celé spodní čelisti, jejíž hranici tvoří zase spojnice 1 cm za koutky tlamy. Obočí přirozeně prodlužuje rovinu temene hlavy. Šířkou zasahuje přibližně do poloviny očí. Lehce zastiňuje oči. Můžete začistit stop (prostor mezi očima). Zarovnáním okrajů ucha obyčejnými nůžkami a šetrným vytrháním dlouhých chlupů ze zvukovodů máte hotovou doúpravu hlavy. Chlupy na předních nohách po zastřižení mají vzbudit dojem rovných sloupků. Věnujte pozornost zastřižení přechodů na loktech, které mohou vzbudit dojem nestandardních vybočených loktů. Také chlupy zadních nohou přistřihněte do tvaru a dbejte na ladný přechod. Vlastní tlapky zespoda vystříhejte a nakonec obstřihněte kolem prstů, aby tvořily žádanou tzv. kočičí tlapku. Ostříháte plochy označené číslicemi 1, 2 a 3 na obr. č. 3.

To je kompletní úprava, kterou připravíte svého psa na výstavu. Běžněji se provádí v rozmezí asi 8 – 13 týdnů před datem konání výstavy. Ovšem existují i případy s výrazně větším časový nárokem. Přesnou hranici si však musíte vyzkoušet sami.
Během uvedených týdnů, kdy vám pes zarůstá do požadované délky srsti, si můžete všimnout, že nejprve narůstá podsada. Kolem čtvrtého týdne se můžou objevit první chlupy srsti krycí. V tuto dobu u jedinců s hustou podsadou je nutné začít s vyčesáváním línající staré podsady. Jsou to zbytky podsady po otrimování, které jste ostříhali. Vyčesávání opakujete podle potřeby. U kníračů pepř a sůl s kontrastní celkově tmavší pigmentací a s tmavěšedou, vatovitou podsadou se často objeví ve středovém pruhu zad během 2. – 4. týdne nejprve velmi řídký porost tvrdých krycích chlupů značně přečnívajících narůstající podsadu. Ty zbyly po celkovém vytrimování. Je nutné je vyškubat, aby nepřekážely v cibulkách při růstu nových krycích chlupů.

Před vlastní výstavou je nutné psa ještě doupravit. Jde o konečnou úpravu některých partií, jejímž účelem je dát vyniknout žádaným liniím a proporcím knírače.

Tato doúprava se provádí podle rychlosti zarůstání 3 – 14 dní před výstavou. Výsledkem je 1 cm dlouhá srst na požadovaných, krátce osrstěných partiích. K práci potřebujete nejlépe jedny menší sponové nůžky pro jemnou modelaci a jedny velké sponové nebo i elektrické nůžky na psy a dále obyčejné nůžky větší a menší. Na některé partie lze použít též nůžky efilační, hlavně u modelace dlouhého osrstění. Pomáháte si hřebenem, pro střihy s bohatším hustším ochlupením je vhodný i drátěný kartáč.

Obr. 3: Rozkres upravovaných ploch:

1 trimovaná a následně stříhaná plocha
2 trimovaný nebo stříhaný přechod
3 krátce stříhaná plocha

Nakrátko stříháte celé temeno hlavy od týlního hrbolu k hranici obočí, kde vypracujete plynulý přechod přecházející v dlouhé obočí v jedné linii s linií temene. Krátce ostříháte vnější i vnitřní strany ušních boltců a obstřihnete jejich kraje. Líce stříháte celé od ucha směrem ke spojnici mezi očním koutkem až k místu 1 cm za koutkem tlamy. Přecházíte na spodní část hrdla a krku a až k předhrudí. Vodítkem je hrana proti sobě stojících chlupů po stranách krku, zespodu tlamy spojnice 1 cm za jejími koutky a dole jamka nad vyčnívajícím klenutím kosti hrudní. Plastické přechody tvoříte v zásadě jen po stranách krku, na pomyslné hranici části přední plece a hrotem sterna. Orientací pro modelaci předhrudí je nahoře klenutí kosti hrudní, po stranách plece a podpaždí. Dole se předhrudí modeluje tak, aby plynuje navazovalo na modelaci spodní partie hrudníku. Krátce vystříháte břicho od pupíku v šíři ohraničující proti sobě stojící chlupy na slabinách, vnitřní strany zadních končetin až k horní hranici paty. Přední hranice tvoří opět pomyslný trojúhelník, kde horním bodem je slabina a dvěma dolním je vepředu tlapka a vzadu horní hranice paty. Zadní hranici tvoří proti sobě stojící chlupy na spojnici mezi horní hranicí paty a konečníkem. Nakrátko stříháte také konečník a spodní část ocásku. Od této spojnice mezi konečníkem a horní hranicí paty uděláte pozvolný přechod. Na pomyslné šikmé spojnici mezi slabinou a horní hranicí paty vypracujeme přechod. Přední hranu zadní končetiny plasticky vymodelujete v elegantní křivce v oblasti od tlapky až po slabinu. Na vrhní ploše zadní končetiny nezapomenete vypracovat modelaci ponechaných dlpouhých chlupů a přechod na šikmé pomyslné spojnici spojnici mezi horní hranicií paty a slabiny. Vystříháte chlupy mezi prsty a polštářky tlapek. Nakonec tlapky dole kolem prstů krátce obstřihnete a vypracujete přechod. Tak budou působit dojmem kočičí tlapky. Zarovnáte také chlupy na patách. Při modelaci dlouhých chlupů na předních končetinách je cílem dosáhnout tvaru sloupce. Tento pomyslný sloupec by měl nenásilně vypracovaným přechodem navazovat na tvar plece a modulaci předhrudí. Nezapomeňte vystříhat podpaždí a upravte neposlušné chloupky na loktech předních končetin. Stejným způsobem, jako u zadních končetin upravíte i tlapky zde. U hrudníku je nutná modelace delších chlupů, aby jednak tvořila plynulý přechod s kratším tvrdým chlupem těla a pomohla zvýraznit jeho klenutost. Pak upravte dolní linii hrudníku odstřižením přečnívajících neposlušných chlupů do plynulé křivky (plynule navazující na modelaci předhrudí). Případně zarovnejte obstřižením slabinu. Nezapomeňte na jemné zásahy při úpravě tvaru stopu, lehkého obočí a bohatého vousu, které jako celek mají svou konečnou úpravou zvýraznit ušlechtilou dlouhou linii hlavy. Tato ušlechtilost, která však není na úkor celkovému statnému zjevu plemene, by měla být vaším cílem. Vzhledem k tomu, že u barevného rázu pepř a sůl a černostříbřitého je požadavek tmavší masky, tj. tmavších chlupů v obočí a tmavších vrchních chlupů kníru, v a r u j i před jakýmkoliv zásahem v těchto partiích. Po jejich ostříhání jedinec ztrácí standardem požadovanou tmavou masku, neboť tyto chlupy málokdy dorostou!!! Tak by mohl natrvalo ztratit jejich tmavou pigmentaci. Krátce stříhané plochy jsou zakresleny na obr. č. 3 pod číslem 3, přechody pod číslem 2.

Nutno dodat, že výše uvedené postupy pro doúpravu jsou základní orientací. Vedle získané řemeslné zručnosti pak hlavně záleží na vašem smyslu pro detail. Začínajícím pro značnou náročnost doporučuji se obrátit nejlépe na svého chovatele, který jim jistě ochotně vyjde vstříct.

Doúpravou můžete nechat vyniknout nejen exteriérovým přednostem vašeho psa, ale i potlačit drobné nedostatky. Celkovým pojetím lze podtrhnout i jeho osobnost. Velmi vám pomůže, když při různých chovatelských akcích, nejlépe na významnějších výstavách, si budete pečlivě prohlížet úpravu těch, co výborně uspěli. Je to záruka, že jsou též kvalitně doupraveni. Navíc si všimnete různých prvků, které by ještě mohly prospět lepšímu konečnému vzhledu vašeho psa.

Počátkem sedmdesátých let se knírači v Evropě upravovali v kratším střihu, resp. délka a plocha chlupů partií s delším chlupem byla střízlivější. Tento střih se v Evropě „nosil“ až do počátku 90. let. Od poloviny 80. let však s sebou do Evropy přinesl již první knírače ve střihu delším „tzv“ teriérském“ – jednalo se především o knírače malé. Vyznačuje se daleko bohatším ochlupením vousu, končetin a hrudníku. V celku působí jedinec mohutněji. Tento střih se s postupem let objevuje stále častěji na mezinárodních výstavách, a to postupně u všech velikostních a barevných rázů knírače.

Oproti ostatním evropským zemím se střízlivějšího střihu držela především země původu Německo, dále Rakousko. Oproti zemím, jakými jsou Polsko, Itálie, Švýcarsko, Holandsko a Dánsko, se delší střih začal objevovat u nás poněkud později. V současné době je tento delší střih vidět běžně i na našich výstavách.

Takto začali upravovat knírače ve Velké Británii, kde také jsou knírači řazeni mezi teriéry. Následně na americkém kontinentě. Až se tato úprava vrátila zpátky do Evropy. Pouze v zemi původu, tj. v Německu, se přidržovali kratšího střihu. Jejich špičkoví jedinci, pokud chtěli uspět v zahraničí, v úpravě odpovídali těmto novějším vlivům. Nakonec tento střih přišel na milost i zde v Německu, jak to bylo možné vidět na světové výstavě v Dortmundu v roce 2003.

Obr. 4: Typy střihu

1	střih přetrvávající do počátku 90. let
2 – 3	typy delšího střihu